Co je to udržitelná móda a jak ji poznat?

Téma udržitelné módy se dostává do povědomí veřejnosti čím dál tím více. Víme ovšem, co to vůbec udržitelná móda znamená?

Udržitelná móda spolu s etickou módou spadá pod pojem pomalá móda neboli slow fashion. Slow fashion bere v úvahu celý životní cyklus produktu. Produkty pomalé módy by měly být vyrobeny z kvalitních materiálů, aby nám vydržely co nejdéle. Pomalá móda se dívá na etickou a udržitelnou stránku výroby, která by měla zohledňovat lidi pracující na produktu od samého začátku až do finální verze, zvířata a suroviny, které jsou součástí výroby a celkový dopad výroby na životní prostředí.

Kdy se začal pojem slow fashion více řešit?

Pojem slow fashion se začal viditelně řešit až po zřícení budovy Rana Plaza v roce 2013 v Bangladéši. Tato událost se považuje za nejtragičtější příhodu v historii textilního průmyslu. Budova se využívala především jako továrna na textil, kde lidé byli nuceni pracovat za minimální mzdu i potom, co prostor měl značné praskliny na zdech a bylo jen otázkou času, kdy se budova zřítí.

Tato tragédie zaujala svět médií a lidé se začali více zajímat o ekologickou a etickou stránku módního a textilního průmyslu. Tento zájem ovšem nepřinesl žádné pozitivní výsledky. Nejenže se zjistilo, že většina textilií je zpracovávána pracovníky ze zemí třetího světa z Asie, kteří jsou placeni minimální mzdou nebo dokonce i pod minimální mzdu a jejich pracovní podmínky jsou těžce neetické. Také vyšlo na povrch, že módní průmysl je jednou z hlavních příčin znečišťování životního prostředí.

Proč je módní průmysl jeden z největších hrozeb pro životního prostředí?

1. Vodní znečištění

Prvním nebezpečím je vodní znečištění. Většina textilních továren vypouští chemicky zpracovanou vodu do řek a moře. Voda obsahuje vysoce škodlivé chemikálie, což zabíjí spoustu vodních živočichů a poškozuje zdraví zvířat i lidí, kteří vodu konzumují.

Továrny, které se chovají tímto způsobem jsou většinou ze zmíněných zemí třetího světa v Asii, proto je i z dalších environmentálních důvodů lepší, aby oděvní značky kupovaly tuzemské látky či látky v Evropě, tak jako to dělá naše značka KADU. To však neznamená, že každá továrna v Evropě nebo v našem případě v České republice podstupuje environmentální a etické způsoby. Proto je nezbytné si jako značka ověřit způsob produkce textilií v dané továrně a zda továrna splňuje ekologické a pracovní předpisy, abyste mohli zaručit sobě i svým zákazníkům udržitelné zpracování a etické zacházení s pracovníky.

2. Emise uhlíku a doprava

Další výhody nákupu tuzemských nebo evropských látek jsou spojeny s emisemi uhlíku a dopravou. V zemích jako je Čína, Bangladéš nebo Indie je výroba z velké části poháněna uhlím, což je nejméně ekologický způsob zpracovávání energie, co se týče emisí uhlíku.

Nákup látek ze země kde značka působí a vyrábí své oblečení, je bez pochyby nejekologičtější varianta z hlediska dopravy. Tímto způsobem je vzdálenost převozu rozhodně kratší, a tím pádem i šetrnější k životnímu prostředí. Pokud v dané zemi nelze získat látky, které byste požadovali a vaše značka má sídlo v Evropě, druhou nejekologičtější alternativou je nákup textilií v jiné Evropské zemi. To samé, co platí pro módní značky, platí i pro zákazníky. My všichni jakožto zákazníci by jsme se měli snažit vyhledávat a kupovat oblečení od lokálních značek, aby jsme tak snížili uhlíkovou stopu. Proto děkujeme všem našim českým zákazníkům za zvolení naší KADU značky a napomáháním tak naší přírodě.

3. Spotřeba vody

Další faktor se váže opět k vodě a to především k její spotřebě. Během barvení a konečné úpravy oděvů je nutné použít obrovské množství vody. Ještě více vody se však spotřebuje na růst bavlny. Například, pouhý 1 kg bavlny spotřebuje 7 000 až 30 000 litrů vody. Problém je, že se často bavlna pěstuje na místech, kde pro ni není nejvhodnější klima, a proto aby rostla rychleji, zemědělci musí použít více vody než je třeba. To je první důvod, proč se v KADU zaměřujeme na BIO bavlnu. Růst BIO bavlny probíhá přirozeně, protože je pěstovaná v oblastech s klimatem, které bavlně vyhovuje. Tím pádem zemědělci nemusí spotřebovat přebytečné množností vody, ale využít jen tolik, kolik je opravdu potřeba.

Následující postup, jak může značka snížit spotřebu vody, je spolupráce s firmami, které recyklují nebo zpracovávají použitou vodu pro další využití. Důležité také je, aby značka ponaučila své zákazníky, aby neprali své oblečení tak často a počkali až je jejich pračka plně naplněna špinavým prádlem. Je rozumné se tímto řídit nejen z důvodu spotřeby vody ale i z hlediska životnosti oblečení. Častým a nesprávným praním se kvalita oblečení zhoršuje, proto si vždy přečtěte textilní etiketu na Vašem oblečení, která popisuje vhodný způsob praní.

3. Mikrovlákna

Módní průmysl je nejen velmi škodlivý pro naši přírodu a živočichy ale i pro nás samotné. Oblečení ze syntetických látek ze sebe během praní vypouští okolo 1 900 mikrovláken, které se dostanou do vody a následně putují do našich oceánů. V oceánech se tato mikrovlákna dostávají do potravinového řetězce. Vetší ryby, které jsou naší potravou, snědí malé mořské organismy, v nichž jsou daná mikrovlákna.

Jedinou cestou z tohoto koloběhu je nakupovat oblečení vyrobené především z přírodních nebo polysyntetických látek. U nás v KADU se snažíme, aby každý náš produkt obsahovat nejméně 10 % přírodních látek. Zatím se nám u většiny produktů povedlo zahrnout okolo 90% BIO textilií.

4. Syntetické látky

Používáním syntetických látek se oblečení stalo krátkodobým předmět v našich šatnících, jelikož má vetší náklonnost k dřívějšímu poničení nebo nehezkému vzhledu kvůli své nekvalitně. To znamená, že přibývá čím dál více textilního odpadu, který končí na skládkách nebo je spálen. Dalším negativem syntetických látek je jejich rozklad, který může zabrat až 200 let. To je jeden z mnoha důvodů, proč se v KADU snažíme zaměřovat i na organické textilie a celkovou kvalitu našich produktů.

Při pěstování BIO vláken by se neměli používat toxické chemikálie, což snižuje počet úmrtí mezi farmáři. Farmáři, kvůli chemikáliím použitých během výroby neorganických vláken, často trpí různými nemocemi a předčasně umírají. Zmíněné chemikálie mohou mít špatný dopad i na uživatele produktu. Například pokud se Vám někdy stane, že dostanete vyrážku, může být způsobena toxickými chemikáliemi ve Vašem oděvu.

5. Degradace půdy

Jedno z nejhrozivějších environmentálních rizik se vztahuje k půdě. Zdravá půda je nepostradatelný prvek ekosystému, které máme čím dál tím méně kvůli degradaci půdy. Hlavní příčinou degradace půdy je například používání chemikálií při pěstování bavlny. Řešení opět závisí na značkách, jejich výběru materiálů a celkové produkci a následně na zákaznících a jejich výběru módních značek.

Jak poznat, zda si vybíráme správnou značku, která je opravdu udržitelná?

Se stoupajícím zájem zákazníku o udržitelnou módu se více a více značek snaží oklamat své zákazníky ohledně skutečné udržitelnosti svých produktů a vydělat tak na zákaznících více peněz. Tento marketingový tah se nazývá greenwashing. Termín greenwashing byl znám již v 80. letech 20. století. V dnešní době je téma greenwashing mnohem obsáhlejší a nese větší důležitost vzhledem k dramatickým změnám našeho klimatu.

Co nám tedy může pomoci rozeznat rozdíl mezi udržitelnou značkou a značkou, která se pouze prezentuje jako udržitelná?

Pokud si nejsem jisti udržitelností značky, jednou z cest je obrátit se na stránky, které dělají detailní výzkum jednotlivých značek. Mezi nejvíce spolehlivé webové stránky patří Good On You. Good On You byla založena za záměrem pomoci lidem s jejich výběrem k udržitelnějším budoucím rozhodnutím v nakupování. Zároveň tak pomáhá udržitelným značkám se zviditelnit. S vědomím, že mnoho lidí nemá čas dělat svůj vlastní podrobný průzkum značek, Good On You udělá tento proces za Vás. Stránka má vlastní hodnotící system, který se zaměřuje na tři kategorie: lidi, planetu a zvířata. Lidmi jsou myšleny pracovníci v celém dodavatelském řetězci. V této sekci se řeší etické chování a opatření vzhledem k pracovníkům. V kategorii planety se zkoumá dopad značky na životního prostředí. Poslední, co Good On You sleduje, jsou životní podmínky vztahující se k chovu zvířat, která jsou součástí produkce. Pokud chcete zjistit více ohledně hodnotícího systému, klikněte na tento odkaz: https://goodonyou.eco/wp-content/uploads/2021/09/Good-On-You-Brand-Rating-Updated-September-2021-2.pdf

Abyste sami dokázali odhadnout, zda je značka udržitelná, přečtěte si následující nápovědy.

1. Prezentace & data značky

Značka se prezentuje jako udržitelná všude, kde to jde, ale přitom neudává žádná data potvrzující její udržitelnost. Například, neudává přesné procento látek obsažených v oblečení nebo neposkytuje veřejnosti jména továren, odkud materiály nakupuje. Berte však v potaz, že menší módní značky často neposkytují jména továren z důvodu konkurenční výhody. Najít továrnu, která zachází slušně se svými zaměstnanci a zároveň následuje udržitelnou produkci a má kvalitní zboží, může být pěkný oříšek. Hledání může být dlouhé a náročné, proto když už se značce povede takovou továrnu najít, nemůžeme se divit, že značka zvažuje zveřejnění jejich dodavatele. Zveřejněním by konkurence značky mohla začít získávat materiály od stejného dodavatele, čímž by značka mohla ztratila svoji konkurenční výhodu.

2. Green halo effect

Značka aplikuje marketingovou a psychologickou techniku Green halo effect. To znamená, že značka propaguje především řadu produktů nebo kolekci, která je udržitelná, zatímco jejich ostatní produkty a celkový business model má od udržitelnosti velmi daleko. Tímto způsobem oklame mnoho lidí, kteří se nevědomě nechají zlákat jejich kampaní na udržitelnou kolekci a vnímají pak celou značku jako více udržitelnou. Příkladovou značkou, která používá Green halo effect je H&M. Cílem H&M je změnit pohled zákazníku na značku a brát ji za více udržitelnou a šetrnou jak k životnímu prostředí tak k pracovníkům a zvířatům. H&M se snaží, aby si zákazníci spojili H&M s novým konceptem nazývaný Conscious. Produkty z řady Conscious by měly být vyrobeny udržitelnějším způsobem než jejich dosavadní produkty. Marketingové kampaně zaměřující se na environmentální činnosti H&M napomáhají k tomu, aby u zákazníka vyvolaly zmíněný Green halo effect. Tím se zákazníkova pozornost zaujme na udržitelné aktivity značky a zákazník opomine fakt, že se H&M stále řídí fast fashion business modelem. Zde si můžete přečíst, jak Good On You ohodnotilo H&M: https://directory.goodonyou.eco/brand/h-and-m

Fast fashion je protikladem Slow fashion. Fast fashion neboli rychlá móda je zjednodušeně vysvětleno móda, která má za cíl vyrobit co nejrychleji a co nejvíce oblečení za co nejnižší cenu. Výroba fast fashion oblečení nemá morální ani environmentální zásady a nedbá na kvalitu.

3. Objednávky

Všimnout si, když Vám přijde balíček s objednávkou, jestli je obal vyroben z recyklovatelných materiálů. I když to zásadně neřeší hlavní environmentální problémy v módním průmyslu, ukazuje to snahu značky o co nejmenší dopad na životní prostředí a zvažování všech možností na vylepšení jejich ekologických způsobů.

4. Certifikace

Další cestou je ověření zda má značka mezinárodní certifikace, které vypovídají o její udržitelnosti. Mezi nejznámější certifikace patří Fair Trade, B Corp, 1% for the Planet, World Fair Trade Organization nebo SA8000. Nejvíce osvědčené certifikace specializované na textilie a barviva jsou GOTS, Bluesign a Oeko-Tex.

5. Cena

Pro značku, která opravdu vyrábí z kvalitních a udržitelných materiálu a platí své zaměstnance férově, je nemožné, aby její produkty byly přehnaně levné. Například, pokud vidíte tričko za 200 Kč, dané tričko nemohlo být vyrobeno udržitelně, protože realistická cena udržitelného trička by se pohybovala okolo 1 000 Kč.

6. Kontaktovat značku

Pokud si stále nejste jisti udržitelností značky, poslední námi navrhované východisko je obrátit se přímo na společnost a zeptat se na otázky, které Vás zajímají. Z odpovědi se dá často vyčíst, zda je značka opravdu udržitelná. V případě že se Vám odpovědi nedostane, nedoporučovali bychom Vám značce úplně důvěřovat.

Závěr

Cílem článku je rozšířit povědomí o environmentálních a etických problémech spojených s módním a textilním průmyslem. Informovat se navzájem je prvním krokem ke zlepšení. Český magazín Slow Femme uvedl na jejich Instagramu:

„Dle údajů organizace WRAP se ve Velké Británii snížilo množství vyhozeného oblečení mezi 2012 a 2015 o 14%, což znamená o 50 000 tun textilií méně na skládkách! Jak se to povedlo? S největší pravděpodobností díky větší informovanosti lidí o problému textilního odpadu. Edukace zákazníků má tedy velký dopad.“

10 faktů o módním průmyslu – autor: slowfemme

Naše přání je, aby se naši čtenáři zamysleli nad oblečením, které nakupují a snažili se dělat co nejekologičtější nakupovací rozhodnutí.